Výběr dodavatele v rámci MMR

Přinášíme vám základní podmínky pro výběr dodavatele v rámci podprogramu MMR Podpora obnovy a rozvoje venkova. Zaměřujeme se především na pravidla pro veřejné zakázky malého rozsahu s ohledem na Zásady podprogramu poskytovatele dotace.

Úspěšní žadatelé v rámci podprogramu Podpora obnovy a rozvoje venkova MMR ČR se na nás často obrací s dotazem na správný postup pro výběr dodavatelů. Přinášíme tedy základní definici podmínek dle Zásad podprogramu pro poskytování dotací v roce 2018.

Postup v rámci administrace projektu

Žadatelé v jednotlivých dotačních titulech podprogramu se na konci měsíce dubna dozví, zda byla jejich žádost úspěšná, či nikoliv. Několik týdnů po zveřejnění výsledků na webových stránkách MMR dorazí formou datové zprávy první dokument informující o získání dotace, tzv. Registrace akce. Registrace akce obvykle obsahuje základní náležitosti převzaté ze schválené žádosti o dotaci včetně souhrnu financování, harmonogramu a parametrů akce. Dále obsahuje další pokyny pro administraci projektové žádosti. Hlavní povinností po obdržení Registrace akce je doložení dokumentů pro vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Nejdůležitějším krokem v této fázi je především provést výběr dodavatele předmětu dotace. Úspěšní žadatelé totiž na MMR předkládají smlouvu o dílo (případně potvrzenou objednávku) na realizaci akce, která byla podepsána v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek.

Podmínky pro výběr dodavatelů ze strany MMR

Zásady podprogramu pro poskytování dotací v roce 2018 definují následující podmínky.

„Účastník podprogramu musí při čerpání dotace postupovat v souladu s příslušnými právními předpisy (zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů /rozpočtová pravidla/, ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku, ve znění vyhlášky pozdějších předpisů, Pokynem č. R 1 – 2010 a platnými právními předpisy). Výběr dodavatele musí být proveden podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.“

MMR tedy nestanovuje vlastní metodiku, nebo pravidla pro výběr dodavatele, ale odkazuje se na  zákon o zadávání veřejných zakázek.

Veřejná zakázka malého rozsahu dle zákona

Obce, kraje i stát, případně jimi zřízené nebo dotované organizace mohou kupovat zboží, služby nebo objednávat stavební práce. V těchto situacích vystupují jako zadavatelé veřejné zakázky. Na veřejné zakázky musí tyto subjekty vybrat dodavatele na základě veřejného zadávacího řízení, pokud jejich předpokládaná hodnota dosáhne:

  • 2 000 000 Kč (bez DPH) na pořízení zboží a služeb nebo
  • 6 000 000 Kč (bez DPH) na stavební práce.

Pokud zakázka nedosáhne shora uvedeného limitu, jde o tzv. zakázku malého rozsahu a zadavatel nemusí postupovat podle pravidel zadávacích řízení upravených zákonem o veřejných zakázkách. Procesně tak může určit vlastní způsob zadání zakázky, např. formou průzkumu trhu. Zadavatel však musí přesto dodržet základní zásady tohoto zákona:

  • zásadu transparentnosti – zadavatel musí předem jasně stanovit kritéria výběru a postupovat tak, aby nevznikla pochybnost o objektivním výběru vítězné nabídky;
  • zásadu rovného zacházení – zadavatel stanoví stejné podmínky všem potenciálním dodavatelům, tedy možnost přístupu k veřejné zakázce a možnost úspěchu ve výběrovém řízení je dána všem bez rozdílu;
  • zásadu zákazu diskriminace – zadavatel nesmí neoprávněně zvýhodnit nebo znevýhodnit některého ze zájemců oproti ostatním, všichni mají stejnou příležitost zakázku získat;
  • zásadu přiměřenosti – zadavatel nastaví parametry zadávacího řízení tak, aby byly přiměřené charakteru či předmětu veřejné zakázky (přiměřené požadavky na kvalifikaci, přiměřené zadávací podmínky, lhůty, smluvní pokuty apod.).

Ostatní povinnosti zadavatele veřejné zakázky malého rozsahu

Ostatní povinnosti, které vychází ze zákona o zadávání veřejných zakázek nebo jiných právních předpisů jsou především následující.

Zadavatel je povinen postupovat tak, aby nedocházelo k účelovému rozdělení předmětu veřejné zakázky na menší veřejné zakázky s cílem snížit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky pod stanovené limity a tím dosáhnout mírnějšího způsobu zadání. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky zahrnuje všechna plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti.

Pokud hodnota plnění smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu převýší 500 000 Kč bez DPH, je zadavatel povinen zveřejnit ji na svém profilu zadavatele, včetně všech dodatků a příloh a to do 15 dnů od jejího podpisu.

Pro smlouvy nad 500 tis. Kč bez DPH zároveň platí, že je nutné na profilu zadavatele zveřejnit také výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy. Lhůta pro zveřejnění ceny jsou následující:

  • do 3 měsíců od splnění smlouvy;
  • do 31. března následujícího kalendářního roku u smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, v tomto případě se uveřejňuje cena za plnění v předchozím kalendářním roce (tento případ se typicky nebude vztahovat na zakázky podprogramu MMR, jelikož termín realizace je vždy stanoven do konce daného kalendářního roku).

Pokud je smlouva zveřejněna dle jiného právního předpisu (registr smluv), není ji třeba duplicitně zveřejňovat na profilu zadavatele. Opět se typicky týká především obcí, které mají povinnost zveřejňovat v Registru smluv.

Povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv se nevztahuje na:
“smlouvu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je obec, která nevykonává rozšířenou působnost, příspěvková organizace touto obcí zřízená nebo právnická osoba, v níž má taková obec sama nebo s jinými takovými obcemi většinovou účast”

V registru smluv musí zveřejňovat smlouvy nad 500 tis. Kč bez DPH obce vykonávají rozšířenou působnost. U menších obcí do 3 tis. obyvatel (žadatelé o dotaci) to může být  např. rozšířená působnost v oblasti vedení matriky. V případě této skutečnosti je nutné ohlídat včasné zveřejnění smlouvy také v registru smluv!

Interní směrnice obce

V případě, že příjemce dotace disponuje interní směrnicí obce k zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, je samozřejmě povinen postupovat dle této směrnice. Žádná legislativa však obcím neukládá povinnost takovou směrnici mít. Potřeba vytvoření směrnice pro regulaci zadávání veřejných zakázek na úrovni jednotlivých obcí vychází z potřeby obcí regulovat v souladu s platnými právními předpisy nakládání s majetkem obce jako takovým. Interní směrnice přitom představují normativní akt, kterým orgán obce příslušný k zadání veřejné zakázky, omezuje sám sebe.