Výběr dodavatele v rámci MMR

výběr dodavatele MMR

Přinášíme vám základní podmínky pro výběr dodavatele v rámci podprogramu MMR s názvem Podpora obnovy a rozvoje venkova. Zaměřujeme se především na pravidla pro veřejné zakázky malého rozsahu s ohledem na Zásady podprogramu poskytovatele dotace.

Při realizaci projektu podpořeného z MMR je jedním z klíčových úkolů příjemce dotace zrealizovat výběrové (dle terminologie zákona „zadávací“) řízení na dodavatele. Dodavatel musí být vybrán podle určitých pravidel. Jedná se o formalizovaný postup, při kterém musí být dodrženy jednotlivé kroky, lhůty a vypracovány odpovídající dokumenty.

V našem článku se dočtete ty nejzákladnější kroky a činnosti, kterými během procesu výběru dodavatele příjemci dotace (= zadavatelé) prochází.

Postup v rámci administrace projektu

Žadatelé v jednotlivých dotačních titulech podprogramu se na konci měsíce května dozví, zda byla jejich žádost úspěšná, či nikoliv. Několik týdnů po zveřejnění výsledků na webových stránkách MMR dorazí formou datové zprávy první dokument informující o získání dotace, tzv. Registrace akce. Registrace akce obvykle obsahuje základní náležitosti převzaté ze schválené žádosti o dotaci včetně souhrnu financování, harmonogramu a parametrů akce. Dále obsahuje další pokyny pro administraci projektové žádosti. Hlavní povinností po obdržení Registrace akce je doložení dokumentů pro vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Nejdůležitějším krokem v této fázi je především provést výběr dodavatele předmětu dotace. Úspěšní žadatelé totiž na MMR předkládají smlouvu o dílo (případně potvrzenou objednávku) na realizaci akce, která byla podepsána v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek.

Podmínky pro výběr dodavatelů ze strany MMR

Zásady podprogramu pro poskytování dotací v roce 2022 definují následující podmínky.

„Účastník podprogramu musí při čerpání dotace postupovat v souladu s příslušnými právními předpisy (zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů /rozpočtová pravidla/, ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku, ve znění vyhlášky pozdějších předpisů, Pokynem č. R 1 – 2010 a platnými právními předpisy). Výběr dodavatele musí být proveden podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.“

Zásady podprogramu pro poskytování dotací, program 117D8210 – Podpora obnovy a rozvoje venkova, MMR ČR

MMR tedy nestanovuje vlastní metodiku, nebo pravidla pro výběr dodavatele, ale odkazuje se na zákon o zadávání veřejných zakázek.

Veřejná zakázka malého rozsahu

Obce, kraje i stát, případně jimi zřízené nebo dotované organizace mohou kupovat zboží, služby nebo objednávat stavební práce. V těchto situacích vystupují jako zadavatelé veřejné zakázky. Na veřejné zakázky musí tyto subjekty vybrat dodavatele na základě veřejného zadávacího řízení a dle zákona o zadávání veřejných zakázek, pokud jejich předpokládaná hodnota dosáhne:

  • 2 000 000 Kč (bez DPH) na pořízení zboží a služeb nebo
  • 6 000 000 Kč (bez DPH) na stavební práce.

V případě veřejných zakázek malého rozsahu (veřejné zakázky na dodávky a služby, jejichž předpokládaná hodnota nepřesáhne částku ve výši 2 000 000,- Kč bez DPH a veřejné zakázky na stavební práce, jejichž předpokládaná hodnota nepřesáhne částku ve výši 6 000 000,- Kč bez DPH) může zadavatel využít výjimku dle ustanovení § 31 zákona, které stanoví, že:

Zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6“.

Zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek

Jinými slovy, zadavatel nemá povinnost postupovat v případě veřejných zakázek malého rozsahu podle jednotlivých ustanovení zákona, je pouze povinen dodržet zásady zadávání veřejných zakázek. 

Zásady zadávání veřejných zakázek

Zásadami zadávání veřejných zakázek se rozumí následující:

(i)  Zásada transparentnosti – Účelem této zásady je, aby na příslušnou veřejnou zakázku mohlo být, zejména z pohledu dodavatelů, nazíráno jako na čitelnou a předvídatelnou a rovněž aby tato zakázka mohla podléhat efektivní veřejné kontrole a správním přezkumu. Transparentní zadávání je tedy takové, které nevykazuje žádné znaky neprůhlednosti, nečitelnosti či nepředvídatelnosti. 

Příkladem netransparentnosti by mohlo být např. takové nastavení hodnotících kritérií, ze kterého by nebylo zcela zřetelné co se bude hodnotit, popřípadě jakým způsobem se to bude hodnotit. 

(ii)  Zásada přiměřenosti – Postup v souladu se zásadou přiměřenosti primárně spočívá v tom, že na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který skutečně bude schopen veřejnou zakázku kvalitně a v požadovaných termínech realizovat, na druhou stranu se bude jednat o postup, který nad rámec garance výše uvedeného cíle nebude dále nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž. 

Příkladem nepřiměřenosti by mohlo být např. nastavení takové technická kvalifikace, která by byla zcela zjevně nepřiměřená vzhledem k předmětu plnění (např. požadavek na předložení referenčních zakázek v hodnotě násobně převyšující předpokládanou hodnotu předmětné veřejné zakázky). 

(iii)  Zásada rovného zacházení – Rovným zacházením s jednotlivými dodavateli lze rozumět takový postup zadavatele, kdy je zajištěn stejný, nezvýhodňující přístup zadavatele ke všem dodavatelům, tj. zajištění stejných příležitostí pro všechny dodavatele. 

Příkladem nerovného zacházení by mohla být např. situace, kdyby dva dodavatelé v rámci nabídky nepředložili stejné (obdobné) doklady a zadavatel by jednoho z dodavatelů vyzval k doplnění těchto dokladů, zatímco druhého by bez dalšího vyloučil z účasti na předmětném zadávacím řízení. 

(iv)  Zásada zákazu diskriminace – Tato zásada úzce souvisí se zásadou přiměřenosti, kdy na rozdíl od zásady přiměřenosti, která se vztahuje k zadávacímu řízení jako celku, se zásada zákazu diskriminace vztahuje k jednotlivým dodavatelům. 

Příkladem diskriminace by mohlo být např. takové nastavení technické kvalifikace, která by skrytě preferovaly určité dodavatele na úkor jiných, kteří by však objektivně mohli příslušnému zadavateli poskytnout srovnatelné plnění ve srovnatelné kvalitě (např. požadavek na předložení vysokého počtu referenčních zakázek, které by byli schopni předložit jen „velcí“ dodavatelé, přičemž „malí“ dodavatelé by byli ovšem schopni předmět plnění provést ve srovnatelné kvalitě). 

Zadavatel dále nesmí přepisovat technické specifikace dodávek, nebo jiného plnění, z katalogových listů konkrétních výrobců. Konkrétně zadavatelé chybují při stanovení technických podmínek vymezujících předmět veřejné zakázky, a to tím, že přebírají technickou specifikaci z katalogových listů konkrétních výrobců. Tím se dopouští značkové specifikace a z účasti v zadávacím řízení vyloučí jiné výrobce, kteří by byli rovněž schopni předmět veřejné zakázky objektivně plnit, nicméně nenaplňují dané konkrétní technické parametry. Za takový postup hrozí riziko korekce, nebo napadení celé veřejné zakázky. Jednání, kterým se určitým výrobcům bezdůvodně přímo (např. uvedením referenčního standardu konkrétního typu zařízení) nebo nepřímo (prostřednictvím technických podmínek, které splňuje pouze konkrétní typ zařízení) zaručuje konkurenční výhoda, nebo kterým se vytváří bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, je v rozporu se základními zásadami zákona o zadávání veřejných zakázek (ust. § 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, případně ust. § 89 odst. 5 a 6 zákona).

(v) Zásada sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací – Tato zásada byla do zákona doplněna na základě novely a je platná od 1. 1. 2021. Aspekty odpovědného veřejného zadávání mohli zadavatelé nicméně využívat i před 1. lednem 2021, kdy právní úprava ZZVZ ve znění před novelou ZZVZ umožňovala využití odpovědného veřejného zadávání, a to na jeho dobrovolné bázi. Novela ZZVZ tuto situaci změnila, jelikož zakotvila povinnost zadavatelů zohlednit zásady odpovědného veřejného zadávání při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele. A to tam kde je to možné. Na rozdíl od předchozích zásad, které jsou obecné a použijí se vždy, se jedná o zásadu specifickou, u které je třeba ad hoc posuzovat, zda se vzhledem k předmětu konkrétní zakázky uplatní či nikoliv. Zadavatel je však nově povinen jednotlivě zvážit, zda se jedná o veřejnou zakázku, u které je vzhledem k její povaze a smyslu možné některé z aspektů odpovědného veřejného zadávání aplikovat. Zadavatel přitom může dojít k závěru, že nikoliv, nebo že lze aplikovat pouze jeden či dva aspekty.

Pravidla pro administraci veřejných zakázek

Výše uvedené zásady mohou být modifikovány ve dvou případech:

(i) Metodika poskytovatele dotace – Při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu financovaných z dotačních prostředků musí zadavatel v některých případech postupovat v souladu s metodikou vydanou poskytovatelem dotace. Taková metodika může zadavateli stanovit další povinnosti mimo rámec zákona, případně může stanovit, že i v případě veřejných zakázek malého rozsahu je třeba postupovat v souladu se zákonem komplexněji než jenom tím, že zadavatel dodrží zásady dle ustanovení § 6 zákona. Podmínky stanovené metodikou je pak zadavatel povinen dodržet, neboť v opačném případě se vystavuje riziku sankcí ze strany poskytovatele dotace (krácení dotace až do výše 100% korekce). Jak jsme si již uvedli výše, v rámci podprogramu MMR s názvem Podpora obnovy a rozvoje venkova tato metodika chybí, zadavatel tak postupuje dle zákona.

(ii) Interní směrnice zadavatele – I interní směrnice zadavatele může stanovit pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu další podmínky. Vzhledem k tomu, že se jedná o interní dokument, nelze jeho dodržování na rozdíl od metodiky poskytovatele dotace vynucovat „zvenku“, nicméně jeho nedodržování by se mohlo negativně projevit v rámci interní kontroly (interního auditu).

Další povinnosti zadavatele

Další povinnosti, které vychází ze zákona o zadávání veřejných zakázek nebo jiných právních předpisů jsou především následující.

Zadavatel je povinen postupovat tak, aby nedocházelo k účelovému rozdělení předmětu veřejné zakázky na menší veřejné zakázky s cílem snížit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky pod stanovené limity a tím dosáhnout mírnějšího způsobu zadání. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky zahrnuje všechna plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti.

Pokud hodnota plnění smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu převýší 500 000 Kč bez DPH, je zadavatel povinen zveřejnit ji na svém profilu zadavatele, včetně všech dodatků a příloh a to do 15 dnů od jejího podpisu.

Pro smlouvy nad 500 tis. Kč bez DPH zároveň platí, že je nutné na profilu zadavatele zveřejnit také výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy. Lhůta pro zveřejnění ceny jsou následující:

  • do 3 měsíců od splnění smlouvy;
  • do 31. března následujícího kalendářního roku u smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, v tomto případě se uveřejňuje cena za plnění v předchozím kalendářním roce.

Pokud je smlouva zveřejněna dle jiného právního předpisu (registr smluv), není ji třeba duplicitně zveřejňovat na profilu zadavatele. Opět se typicky týká především obcí, které mají povinnost zveřejňovat v Registru smluv.

Povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv se nevztahuje na:

„smlouvu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je obec, která nevykonává rozšířenou působnost, příspěvková organizace touto obcí zřízená nebo právnická osoba, v níž má taková obec sama nebo s jinými takovými obcemi většinovou účast“

V registru smluv musí zveřejňovat smlouvy nad 50 tis. Kč bez DPH obce vykonávají rozšířenou působnost. Lhůta pro uveřejnění smlouvy v registru smluv je do 30 dnů od uzavření smlouvy. U menších obcí do 3 tis. obyvatel (žadatelé o dotaci) to může být  např. rozšířená působnost v oblasti vedení matriky. V případě této skutečnosti je nutné ohlídat včasné zveřejnění smlouvy také v registru smluv!

Kontrola postupu zadavatele

Závěrem je ještě třeba pro doplnění uvést, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže není ze zákona oprávněn k přezkoumání postupů zadavatele při zadání veřejné zakázky malého rozsahu. Výjimkou je pouze situace, kdy zadavatel zadává veřejnou zakázku malého rozsahu dobrovolně v zadávacím řízení dle zákona; v takovém případě je zadavatel povinen dodržet všechna ustanovení zákona a pouze v takovém případě by spadal přezkum zadání této veřejné zakázky malého rozsahu do kompetence Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Pravomoc Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k dozoru nad řádným uveřejňováním smluv a skutečně uhrazených cen dle ustanovení § 219 zákona však výše uvedeným není dotčena.

Ověření postupu zadavatele tak obvykle provádí poskytovatel dotace ve fázi udržitelnosti projektu, přičemž za porušení právních předpisů upravujících oblast veřejných zakázek může být vyčíslen odvod ve výši 1 % – 100 % částky dotace poskytnuté na financování dotčené veřejné zakázky.


Chcete úspěšnou a bezproblémovou administraci veřejné zakázky?
Kontaktujte nás!